neděle 5. února 2012

Leden 2012
Tři králové,
vulkán,
výlet na motýly,
prezentování na základní škole
a přepadení

Tři králové
6. ledna
Ta nejlepší věc na Mexických Vánocích je, že jsou plné dárků.
První kolo obdržíte 24. prosince v podvečer, kdy si všichni rodinní příslušníci výměňují dary, které pokládají pod stromeček. Do Mexika nepřilétá Ježíšek, a všichni, včetně malých dětí, vědí, že tyto dárky koupil někdo  z rodiny.
Druhé kolo zajišťuje Santa Claus, který malé mexičánky navštiví každým rokem 25. prosince ráno.
Ti se probudí, a pod stromečkem najdou, ale nyní jenom jediný, dárek od Santy.
A jako třetí, a poslední, tě přijíždějí obdarovat Tři králové, 6. ledna ráno, a dechávají jejich dary (3 dary, od každého jeden) v botě, kterou necháš připravenou předešlý večer v blízkosti tvé postele. Tradicí je, že šestého ledna večer se sejde celá rodina a jí se sladký chléb, zvaný "rosca". Uvnitř se ukrývají tři, nebo čtyři plastové napodobeniny malého Ježíška. Kdo ve svém kousku nalezne tuto figurku, musí dne druhého února dělat "Tamales" pro celou rodinu.
Průměrný věk, do kterého místní děti věří v Santa Clause a ve Tři krále je 13, ano čtete dobře, 13 let.




Vulkán
Nevado de Toluca
3.1. 2012

Dne 3. ledna jsme se vypravili s kamarády ze školy, s mojí host-sestřičkou Dannie a s Piou z Německa, na cestu na vulkán, jehož vrcholek se nachází ani ne hodinku jízdy autem od mého současného bydliště.

Na vrcholku tohoto vulkánu se nachází dvě kráterová jezera.
Ačkoliv v Toluce nenapadl sníh od roku 1963, na vulkánu se objeví sníh každým rokem, v období okolo prosince, a někdy můžete vidět sníh až koncem března. Důvodem je ohromná výška vulkánu, který disponuje nejvyšším bodem s 4680 metry nad mořem, na který můžete vystoupat. Tato výška je srovnatelná s výškou nejvyšší horou Evropy, Mont Blancem, který je pouze o sto metrů vyšší.
Když vystoupáte na vrcholek, cítíte těžký vzduch a po padesáti metrech chůze si připadáte jako kdybyste uběhli maraton.

Výlet na motýly
Valle de Bravo
13.-15. 1.

Každým rokem migrují na konci prosince milióny motýlů "Monarca" z Kanady do Mexika za teplem a po dobu třech měsíců sídlí v blízkosti Tolucy, v místě se jménem Valle de Bravo, Michoacán.


Prezentování na základní škole "Revolución"
27.1. 2012

Jeden z projektů, kterého jsme se jako výměnní studenti zúčastnili, bylo prezentování na základní škole o našich zemích. Každý výměnný student dostal jednu třídu se čtyřiceti dětmi, se kterými strávil celé dopoledne, od sedmy od rána až do jedné odpoledne. Když jsme vstoupili do školy, všichni školáčci nás pozorovali, jako kdybychom byli z jiné galaxie.
Když jsem jim vyprávěla o Česku, všichni si zapisovali do svých sešitů, hráli jsme české hry, žádali nás o podpisy a chtěli být s námi na fotkách.  Na konci dne mně všichni z mé třídy napsali jeden vzkaz a psali věci jako:
" Miss Eva. Máme Vás moc rádi a vždycky budete v naších srdcích"
" Miss Eva jste krásná
  Miss Eva jste pracovitá
  Miss Eva jste hodná
  Máme Vás moc rádi"
nebo
"Miss Eva, děkuji Vám, že jste přišla do naší školy prezentovat o Vaší zemi, Předtím jsem ani nevěděl, že Česko existuje, ale teďka vím, že je to moc krásná země, a jednou, až budu velký Vás určitě přijedu navštívit."
Byl to zatím ten nejlepší projekt, který pro nás Rotary připravilo.
Byla to neskutečná zkušenost, na kterou myslím žádný váměnný student nezapomene.


Přepadení
Vždycky jsem myslela, že to, že nás nenechají jezdit sami taxíkem, autobusem, ani chodit sami po ulici je trošičku paranoidní. Vždycky jsem slýchala o přepadeních, unosích, ale myslela jsem, že tohle se děje jenom v chudinských čtvrtích, mezi drogovými kartely, takže nikdy jsem neměla strach. Tento týden můj spolužák z hodiny matematiky mi vyprávěl, že ve středu stál se svými  kamarády a jednou holčičkou z druhého semestru před školou, byly tři hodiny odpoledne a viděli, že několikrát prošli kolem nich tři mladíci. Když procházeli počtvrté, jeden z nich vytáhl pistoli a přiložil jí k hlavě tý holky a řekl: " Držte huby, dejte mi všechny věci co máte s sebou a nic se Vám nestane." Tak všichni mu dali své telefony, peněženky a batohy. Potom jim poručil aťsklopí hlavy, a nic nedělají dokud neodjedou. Tak udělali všechno co řekl, pro výstrahu jeden z lupičů praštil mého kamaráda do obličeje a ujeli.
Celou historku můj kamarád zakončil větou "Tohle se tady stává často, ale když jim neodporuješ, nic se ti nestane. Proto je v Mexiku důležitě vždycky mít u sebe něco, co jim můžeš dát."

pondělí 2. ledna 2012

mexické Vánoce 2011 1/2
Vánoce jsme strávili s mojí host-rodinkou v domě mojí tetičky ve státě Morelos, asi tři hodiny na jih od Tolucy. Ikdyž tři hodiny vzdálenosti se nezdají  ohromnou dálkou , klima obou míst se převratně mění. Zatímco, když jsme ráno vyrazili z mého městečka, a umírali jsme zimou v pěti stupních, po třech hodinách jízdy jsme vystoupili z auta ve třicetisupňovém vedru.
 Mexické Vánoce jsou typicky rodinnou záležitostí, a jelikož moje host-maminka je ze šesti sourozenců, ze kterých každý má alespoň dva potomky, ze kterých každý má alespoň jedno dítě, bylo nás požehnaně.

Host-sestřička Dannie (uprostřed), a naši sousedé Jeorgito a Monse

Slunění se u bazénu

Host-sourozenci Dannie a Edgar

Před výstupem na pyramidu Tepozteco, městečko Tepoztlan

Dannie a Edgar

Sousedé Jeorgito a Monse

Hodinový výšlap na Tepozteco


Strýček Memo


Jablkový salát
Typická součást vánoční večeře

úterý 22. listopadu 2011

Vítězství literární soutěže

Jeden z předmětů, který mám ve škole nejraději je literatura.
Každou hodinu mi moje paní profesorka dá nějaký jednoduchý domácí úkol, abych se také zapojila do hodiny. Poslední úkol, co jsem měla splnit, bylo napsat krátkou povídku, nebo básničku na libovolné téma. Ve španělštině.
Ne dlouho jsem přemýšlela nad tím, co budu psát, protože jsem věděla, že když budu psát ve španělštině, nesmím si vybrat něco složitého. Tak jsem napsala povídku o skřítkovi Gobelínovi, který žije v knize s ostatními zlobivými skřítky, a jen tak tak, jsem stihla mojí práci odevzdat.
Následující hodinu nám paní profesorka oznámila, že dvě nejlepší práce budou publikovány v knize literatury, kterou si bude možno zapůjčit následující semestr ve školní knihovně.  Nikdo nebyl překvapen, když mezi výherci zaznělo jméno mého nejchytřejšího spolužáka Martina , překvapení ale přišlo, když druhým výhercem jsem se stala já. Výměnná studentka, která se jen tak tak naučila mluvit plynně španělsky.
Už od začátku mého výměnného pobytu jsem chtěla dosáhnout něčeho, co by tady po mně zůstalo, až odjedu. Nyní bude moje povídka v knize školní knihovny.


LAS AVENTURAS DE GOBELIN

         En el librero de madera de la recámara de Pepito podemos encontrar un libro muy antiguo cubierto con una gruesa capa de polvo. Es un conjunto de trece cuentos, pero ya nadie los ha leído en mucho tiempo, porque todos en la casa ya se sabían todos los cuentos de memoría. Aunque todos piensan que no hay nada más que ver en este libro, nadie sabe, que está pasando dentro. Cada libro tiene su vida, su propia historia.
         En este libro vive un duende, su nombre es Gobelin y vive en un dibujo con otros niños del libro, pero los odia; no es que no le gusten los niños, solo no quiere a los niños de este libro porque se burlan de el todo el tiempo  y no le dejan en paz.
         Gobelin quiere conocer a los niños del mundo real porque los observa cada día desde primera hoja de su libro y cree que son mejores que los que conoce. A él los niños reales parecen más lindos, más amigables y más felices. El duende también quiere disfrutar de su compañía y todo el tiempo está soñando que un día podrá escapar de su cárcel diaria.
         Un día, cuando estaba durmiendo después de su rica comida, lo despiertó un gran ruido. Descubrió que Pepito estaba jugando con su hermanita y que tiraron el libro de cuentos. Ahora está abierto en el piso y las puertas del mundo real finalmente están abiertas para él. Tal vez ahora puede conocer otros pequos que deseaba conocer durante toda su vida...


20. listopadu 2011
Pyramidy TEOTIHUACÁN

Pirámide de la Luna

















Pirámide del Sol








Magický stříbrný střed pyramidy slunce, který dává enrgii